Pracující člověk

Krize práce pozdního kapitalismu akcelerovaná technologickou automatizací vede autora do prostoru spekulativní kulturní antropologie. Jeho performance je exponátem z blízké budoucnosti, ve které práce samotná bude plně automatizována a stane se tak v lidském pojetí činností čistě folklórní. Framework a choreografie výkonu práce díla je rekonstrukcí tušených nálezů kulturologického výzkumu. Na první pohled banální, repetitivní činnost apeluje na diváckou představivost rámovat prožitek novou normalitou a ponechat si pak toto vidění jako možnou modalitu jejího žití.